Anglie - informace, práce, ubytování.

V letech 1337 až 1453 zuřila mezi Francií a Anglií tzv. Stoletá válka, jejímž důvodem byly především anglické obchodní zájmy. Eduard III. Plantagenet (1327-1377) zahájil invazi do Francie jako řešení svých nároků na francouzský trůn. Získal pro svá vojska vítězství v bitvě u Crécy roku 1346 a další vojenské úspěchy Angličanů následovaly.

Roku 1349 udeřila v Anglii morová epidemie zvaná Černá smrt, která se šířila celou tehdejší Evropou. Morová rána zanechala vážné následky jak na anglickém venkově, tak mezi anglickými městy.

Únava a vyčerpání ze Stoleté války brzy našly vážnou odezvu v anglické společnosti. V atmosféře všeobecné nespokojenosti se v oxfordské univerzitě prosadil Jan Viklef, zastupující tehdejší teologický proud, který usiloval o vnitřní reformaci Církve.

Vyvrcholením vlny nespokojenosti bylo selské povstání vedené Watem Tylerem v 80. letech 14. stol.

Jindřichu V. se podařilo získat ve Francii důležité vítězství v bitvě u Agincourt roku 1415, donutil tak francouzského krále uznat anglického panovníka svým regentem a dědicem. Po smrti Jindřicha V. byli ale Angličané poraženi. Sílu Francouzům v boji proti Angličanům dodala především sv. Jana za Arku. Ta byla sice Angličany posléze upálena, francouzské vítězství ve Stoleté válce tento čin už ale neodvrátil. Jedinou državou, která Angličanům roku 1453 ve Francii zůstala, bylo přístavní město Calais.